R(89)12 – Czech

RADA EVROPY
DOPORUČENÍ č. R(89)12
VÝBORU MINISTRŮ ČLENSKÝM STÁTŮM
O VZDĚLÁVÁNÍ VE VĚZENÍ

(přijaté Výborem ministrů dne 13. října 1989 na 429. setkání zástupců ministrů)

Výbor ministrů na základě znění článku 15.b Statutu Rady Evropy –

· považuje právo na vzdělání za právo základní;

· bere v úvahu význam vzdělávání v rozvoji jednotlivce a společnosti;

· zejména si uvědomuje, že velká část vězňů má jen velmi málo vzdělávacích zkušeností, a proto mají velkou potřebu ve vzdělávací oblasti;

· je toho názoru, že vzdělávání ve vězení přispívá k vytváření humánnějších věznic a ke zlepšení podmínek vazby;

· je toho názoru že výchova ve vězení je důležitým prostředkem ke zjednodušení opětovného zařazení vězně do společnosti;

· uznává, že při praktickém uplatňování některých práv nebo opatření v souladu s následujícími doporučeními mohou být oprávněné rozdíly mezi odsouzenými a obviněnými;

· zohledňuje Doporučení č. R(87)3

o Evropských vězeňských pravidlech a Doporučení č. R(81)17

o vzdělávaní dospělých, a doporučuje vládám Členských států zavést politiku, která zohledňuje následující:

1. Všichni vězni mají mít přístup ke vzdělávání, které by mělo zahrnovat základní vzdělávání, profesní vzdělávání, tvořivé a kulturní činnosti, tělesnou výchovu a sporty, sociální výchovu a možnost navštěvovat knihovnu;

2. Vzdělávání vězňů by mělo být obdobné jako vzdělávání pro příslušné věkové kategorie ve vnějším světě a rozsah vzdělávacích možností pro vězně by měl být pokud možno co nejširší;

3. Cílem vzdělávání ve vězení má být celkový rozvoj osobnosti v oblasti sociální, ekonomické a kulturní;

4. Všichni zaměstnanci, kteří pracují v administrativě vězeňského systému a v řízení věznic, by měli vzdělávání co nejvíce usnadňovat a podporovat;

5. Vzdělávání nemá být považováno za méně důležité než práce v rámci vězeňského režimu a vězni nemají být finančně nebo jinak znevýhodňováni v důsledku účasti na procesu vzdělávání;

6. Je třeba vyvinout úsilí k podpoře aktivní účastni vězňů ve všech aspektech vzdělávání;

7. Je třeba zavést programy dalšího vzdělávání, aby si učitelé a vychovatelé osvojili příslušné vzdělávací a výchovné metody vhodné pro dospělé;

8. Je třeba věnovat individuální pozornost vězňům, kteří mají specifické problémy a hlavně těm, kteří neumí řádně číst a psát;

9. Profesní vzdělávání má být zaměřeno na širší rozvoj osobnosti a má reagovat na trendy na pracovním trhu;

10. Vězni by měli mít nejméně jedenkrát týdně přímý přístup do dobře vybavené knihovny;

11. Měla by být rozvíjena a podporována tělesná výchova a sport;

12. Důležitou úlohu by měly mít tvořivé a kulturní činnosti, protože poskytují vězňům možnost rozvoje a seberealizace;

13. Do sociální výchovy je třeba zahrnout praktické prvky, které umožní vězni řídit si svůj každodenní život ve vězení s cílem usnadnit mu návrat do společnosti;

14. Ve všech případech, kdy je to možné, by vězňům mělo být povoleno zúčastňovat se vzdělávání posykovaného mimo vězení;

15. V případě, že se vzdělávání musí realizovat v rámci věznice, měla by se ho pokud možno účastnit vnější společnost;

16. Je třeba zavést opatření umožňující vězňům pokračovat v jejich výchovně vzdělávacím procesu po jejich propuštění;

17. Vězením je třeba dát k dispozici potřebné finanční prostředky, zařízení a vyučující personál, aby bylo možno poskytnout vězňům příslušné vzdělávání.

Disclaimer:
The translated text is not official.
For an official, juridical reference use the English or French version.