RADA EVROPY
DOPORUČENÍ č. R(89)12
VÝBORU MINISTRŮ ČLENSKÝM STÁTŮM
O VZDĚLÁVÁNÍ VE VĚZENÍ

(přijaté Výborem ministrů dne 13. října 1989 na 429. setkání zástupců ministrů)

Výbor ministrů na základě znění článku 15.b Statutu Rady Evropy –

·         považuje právo na vzdělání za právo základní;

·         bere v úvahu význam vzdělávání v rozvoji jednotlivce a společnosti;

·         zejména si uvědomuje, že velká část vězňů má jen velmi málo vzdělávacích zkušeností, a proto mají velkou potřebu ve vzdělávací oblasti;

·         je toho názoru, že vzdělávání ve vězení přispívá k vytváření humánnějších věznic a ke zlepšení podmínek vazby; 

·         je toho názoru že výchova ve vězení je důležitým prostředkem ke zjednodušení opětovného zařazení vězně do společnosti; 

·         uznává, že při praktickém uplatňování některých práv nebo opatření v souladu s následujícími doporučeními mohou být oprávněné rozdíly mezi odsouzenými a obviněnými; 

·         zohledňuje Doporučení č. R(87)3

o Evropských vězeňských pravidlech a Doporučení č. R(81)17

o vzdělávaní dospělých, a doporučuje vládám Členských států zavést politiku, která zohledňuje následující:

1.      Všichni vězni mají mít přístup ke vzdělávání, které by mělo zahrnovat základní vzdělávání, profesní vzdělávání, tvořivé a kulturní činnosti, tělesnou výchovu a sporty, sociální výchovu a možnost navštěvovat knihovnu;

2.      Vzdělávání vězňů by mělo být obdobné jako vzdělávání pro příslušné věkové kategorie ve vnějším světě a rozsah vzdělávacích možností pro vězně by měl být pokud možno co nejširší;  

3.      Cílem vzdělávání ve vězení má být celkový rozvoj osobnosti v oblasti sociální, ekonomické a kulturní;

4.      Všichni zaměstnanci, kteří pracují v administrativě vězeňského systému a v řízení věznic, by měli vzdělávání co nejvíce usnadňovat a podporovat;

5.      Vzdělávání nemá být považováno za méně důležité než práce v rámci vězeňského režimu a vězni nemají být finančně nebo jinak znevýhodňováni v důsledku účasti na procesu vzdělávání;

6.      Je třeba vyvinout úsilí k podpoře aktivní účastni vězňů ve všech aspektech vzdělávání; 

7.      Je třeba zavést programy dalšího vzdělávání, aby si učitelé a vychovatelé osvojili příslušné vzdělávací a výchovné metody vhodné pro dospělé;

8.      Je třeba věnovat individuální pozornost vězňům, kteří mají specifické problémy a hlavně těm, kteří neumí řádně číst a psát;

9.      Profesní vzdělávání má být zaměřeno na širší rozvoj osobnosti a má  reagovat na  trendy na pracovním trhu; 

10.   Vězni by měli mít nejméně jedenkrát týdně přímý přístup do dobře vybavené knihovny;

11.   Měla by být rozvíjena a podporována tělesná výchova a sport;

12.   Důležitou úlohu by měly mít tvořivé a kulturní činnosti, protože poskytují vězňům možnost rozvoje a seberealizace;

13.   Do sociální výchovy je třeba zahrnout praktické prvky, které umožní vězni řídit si svůj každodenní život ve vězení s cílem usnadnit mu návrat do společnosti;

14.   Ve všech případech, kdy je to možné, by vězňům mělo být povoleno zúčastňovat se vzdělávání posykovaného mimo vězení; 

15.   V případě, že se vzdělávání musí realizovat v rámci věznice, měla by se ho pokud možno účastnit vnější společnost;

16.   Je třeba zavést opatření umožňující vězňům pokračovat v jejich výchovně vzdělávacím procesu po jejich propuštění;

17.   Vězením je třeba dát k dispozici potřebné finanční prostředky, zařízení a vyučující personál, aby bylo možno poskytnout vězňům příslušné vzdělávání.

Disclaimer:
The translated text is not official.
For an official, juridical reference use the English or French version.

Share